42. pěší pluk Erbach hraběte Westpfahlena

KLUB VOJENSKÉ HISTORIE CHLUMEC

(Stanislav Petrželka: Chlumecký zpravodaj / Chlumecká kronika, č. 124 / březen 2008)

Naše chlumecká pobočka Klubu vojenské historie byla založena v září roku 1990. Jejím
zakládajícím členem je i Jaroslav Slavík, současný velitel (hejtman) jejích uniformovaných
jednotek. Klub spolu s obecním úřadem udržuje tradici vzpomínkových akcí napoleonské
bitvy 1813, pomáhá při ochraně kulturních památek, rozvoji cestovního ruchu a reprezentuje
nás v celých Čechách i v zahraničí. Za dobu své existence se aktivně zúčastnil na více než
stovce akcí, např. ve Slavkově, Znojmě, Hradci Králové, Terezíně, Praze, Kolíně, Novém
Jičíně, Štěrboholích, Bratislavě, v italském Loanu, Arcole, Belfiore, Miláně, Tolentinu,
Rivoli, v rakouském Leobenu, v německém Markersdorfu a Lipsku, belgickém Waterloo a
mnoha dalších. Je součástí Evropské napoleonské unie a členem Klubu italské armády.
Klub se přihlásil k slavné tradici 42. pěšího pluku hraběte Erbacha. Tento pluk patřil mezi
nejstarší pluky habsburské monarchie. Od svého založení v roce 1674 se zúčastnil téměř
všech válek, které Rakousko vedlo. Posádkou byl v Terezíně, proto jeho příslušníci pocházeli
převážně z našeho regionu. V období let 1793–1816 pluk nesl označení podle svého majitele,
kterým byl císařský polní zbrojmistr hrabě Erbach-Schönbert. V roce 1813 byl pluk zařazen
do čtvrtmilionové hlavní spojenecké tzv. České armády, se kterou se toho roku zúčastnil bitev
s napoleonskými vojsky. Např. jeho fyzilíři (střelci) byli mezi těmi, kteří u Drážďan statečně
dobyli francouzské dělostřelecké valy (lumety), i když je nakonec vytlačila přesila
Napoleonových gardových jednotek. Záznamy v plukovní kronice podrobně zachycují také
část 42. pěšího pluku a hrdinné činy jeho vojáků v následující bitvě u Chlumce. Tehdy byla
divize gen. Colloredo-Mansfelda vyslána k obchvatu levého nepřátelského křídla a 42. pluk
dostal zvláště důležitý úkol - podporovat ruskou jezdeckou brigádu gen. Knorringova při
útoku proti výšinám, na kterých byly rozmístěny francouzské dělostřelecké baterie. V bojích
projevili vojáci mimořádnou odvahu a po tvrdém boji postoupili až k Chlumci. Při zteči na
nepřátelskou baterii se např. vyznamenal šikovatel Garejs, který se sám zmocnil
francouzského děla. Když potom uviděl, že praporčík Maner von Grafenegg je nepřítelem
obklíčen a bojuje o život, vrhl se mu na pomoc a svého důstojníka zachránil. Mezitím větší
část divize dobyla výšinu Střížovice a když od Nakléřova začaly na bojiště sestupovat
jednotky gen. Kleista, byl kruh uzavřen a o výsledku bojů rozhodnuto. Francouzům nezbylo
nic jiného, než se vzdát. Vandamme se svým štábem a 10 000 muži byl zajat a jeho
dělostřelectvo a všechny povozy se staly válečnou kořistí vítězů. Porážkou a ztrátou více než
40 000 svých elitních vojáků u Chlumce přišel Napoleon o taktické výhody, kterých dosáhl
vítězstvím v bitvě u Drážďan. Byl zmařen jeho záměr zničit Českou armádu a obsadit Čechy.
Naopak byl za měsíc na hlavu poražen v „bitvě národů“ u Lipska.
Letos koncem srpna uplyne již 195 let od těchto událostí, které se výrazně zapsaly do
historie našich obcí a celé Evropy. Také letos si je připomeneme a budou u toho i členové
našeho Klubu vojenské historie a jejich kamarádi z tuzemska i zahraničí.